Faktomluva

Úvod

• Lidé v testu ohledně stavu světa odpovídali systematicky špatně, dokonce hůř, než kdyby odpovídali náhodně – 18
• Mylný pohled na svět je nebezpečný, je to jako se orientovat podle špatné mapy – 20
• Mylný pohled nevychází z nedostatku znalostí (pak by odpovídali jako šimpanzi) ani ze špatných znalostí, nemohou za to ani média úplně
• Mylný pohled získáváme konzumováním příliš negativního obsahu, vyvinuli jsme se, abychom dramatu věnovali pozornost, ale dnes je ho moc a je potřeba ho omezovat a kriticky posuzovat – 23
• Jako protilék působí osvojení si dovednosti správně interpretovat fakta – 25

Kap. 1 – Instinkt propasti

• Na dětské úmrtnosti lze poznat vyvinutost světa, jelikož jsou děti křehké a potřebují spoustu péče a kvalitních zdrojů – 30
• „Megachybné“ názory – např. rozdělování věcí na dva extrémy, např. chudí a bohatí – 31
• Svět už není rozdělený do dvou skupin, jak tomu bývalo předtím – 35
• 75 % populace v dnešní době žije ve středním bohatství, i když existují i extrémy – 37
• V zemích s nízkým příjmem žije jen 9 % populace, a většina z ní má i tak přístup k většině věcí nutných pro život – 39
• Místo dělení na „chudé“ a „bohaté“ lze přemýšlet o 4 úrovních, kdy se lidé snaží postupovat na další, ale první úroveň je nejtěžší – 42
• 1. úroveň, max $2 na den – nejsou často zajištěné ani základní potřeby, žije v ní zhruba miliarda lidí – 43
• 2. úroveň, max. $8 na den – lidé mají dostatek peněz, aby si mohli zajistit věci pro zjednodušení uspokojení základních potřeb, mají lepší životní standard (matrace, kolo, atp.), zhruba 3 miliardy lidí – 44
• 3. úroveň, max. $32 na den – stálý přívod studené vody a elektřiny, lednice, lepší strava, úspory, lepší doprava (motorka nebo auto), zhruba 2 miliardy lidí – 45
• 5. úroveň, víc než $32 na den – úroveň většiny Američanů a Evropanů, zhruba miliarda lidí – 46
• Před 200 lety bylo 85 % populace v úrovni 1
• Lidé mají rádi drama, vyobrazení dvou stran podprahově předpokládá konflikt, novináři apod. toho zneužívají – 48
• 3 varovné signály, že se může jednat o instinkt propasti:
  • porovnání průměrů – průměr sám o sobě zkresluje a vynechává důležité informace, ale porovnání dvou a více průměrů o to více
  • porovnávání extrémů – extrémy jsou snadno zapamatovatelné a vybavitelné, ale nejsou většinou reprezentativní, většina je uprostřed – 51
  • pohled svrchu – strašně si zkreslujeme rozdíly, pokud jde o lidi, kteří jsou „daleko“ od nás, např. špatně odhadujeme, jak moc by pomohlo někomu, kdyby měl místo $2 $4, kdyby měl sandály místo toho, aby byl bosý apod. Pro daného člověka je to velký rozdíl, ale nám se to nezdá protože nejsme na jeho místě – 53
• Pro vyvarování se instinktu propasti je důležité najít většinu, která je pravděpodobně někde uprostřed – 55

2. kap. – Instinkt negativity

• Většina lidí si myslí, že se svět zhoršuje – 58
• O negativních věcech se informuje prakticky neustále, zatímco o pozitivních moc ne, navíc jsou moc pomalé a granulární na to, aby stály za zmínku
• Od roku 1800, kdy bylo 85 % populace v extrémní chudobě, bylo v roce 1966 50 % a v roce 2017 jen 9 % – 60
• Od roku 1800 se zvýšila průměrná délka života z 31 let na 72 let celosvětově – 62
• V roce 1968 bylo Švédsko na stejné úrovni jako Egypt ve 2017, v 1863 bylo na úrovni Afghánistánu ve 2017 – 66
• 16 špatných věcí, které se zlepšily: legální otroctví, únik ropy, cena solárních panelů, HIV infekce, dětská úmrtnost, úmrtí v boji, země s trestem smrti, země povolující olovnatý benzin, úmrtí při leteckých nehodách, počet jaderných zbraní, země s případy neštovic, emise kouře, úbytek ozonu, počet lidí s podvýživou – 69
• 16 dobrých věcí, které se zlepšily: víc filmů, víc chráněných oblastí, země s ženským volebním právem, víc hudby, víc vědeckých článků, výnos obilnin na hektar, gramotnost dospělých, víc států s demokracií, přežití dětí s rakovinou, víc dívek ve škole, monitorované druhy, lidi s přístupem k elektřině, lidi s telefonem, lidi s přístupem k pitné vodě, k internetu, proočkovanost dětí – 71
• Cílem ekonomického růstu není jen delší život a více času, ale hlavně více volnosti a svobody – 73
• 3 věci posilující instinkt negativity: zkreslené vnímání minulosti, selektivní zpravodajství a kladení důrazu na pocity, ne fakty – 74
• Lidé si idealizují, jaký byl život v minulosti, a to i pouhých 20 let dozadu
• Média informují dnes o kdejaké události a čím dál tím podrobněji, i když se předtím děly mnohem horší věci, ale zachovalo se o nich jen relativně málo informací, také často neinformují tolik o pozitivních událostech a věcech – 75
• Podléháme pocitu, že se svět zhoršuje, protože je pořád spoustu nevyřešených problémů, a máme pocit, že když si budeme myslet opak, popřeme tím existující problémy – tak to ale není – 77
• 3 možné pomocné strategie:
  • Mít na paměti, že jsou věci špatné, ale zároveň se i zlepšily – 79
  • Očekávat špatné zprávy a zachovávat si nad nimi nadhled – 80
  • Nepřikrášlovat si minulost, i když je strašná, protože nám umožňuje docenit reálnou míru pokroku

3. kap. – Instinkt lineárnosti

• Kvadratický růst není intuitivní – 85
• Megachybný názor – světová populace „prostě“ roste (lidé očekávají lineární nárůst i tam, kde není) – 86
• Světová populace se má podle OSN v roce 2100 pohybovat kolem 10-12 mld. – 91
• Při vzrostu populace vzroste počet dospělých, ne dětí nebo důchodců – 92
• Populace přestane růst, protože se nebude zvyšovat počet nově narozených dětí, do roku 2100 vznikne rovnováha, kdy děti dorostou a vyplní mezeru v dospělé populaci – 94
• V minulosti se rodilo spoustu dětí, protože jich spoustu umíralo – „rovnováha“ se v pravěku dosahovala větší porodností, kdy se muselo narodit 6 dětí, aby 2 přežily do dospělosti – 96
• Snižování chudoby vede k menšímu počtu narozených dětí, protože nejsou potřeba pro vyrovnání špatných podmínek – 98
• Instinkt lineárnosti lze kontrolovat tak, že si uvědomíme, že ne všechny křivky jsou lineární, že si budeme držet odstup a pokoru v našich úsudcích – 101
• Typy křivek:
  • S-křivky – objevují se u věcí souvisejících se základními lidskými potřebami – 103
  • Skluzavka – objevuje se u porodnosti i u ceny za vakcínu – 104
  • Kopeček – zubní kazy, nehodovost aut atd. – 105
  • Kvadratické křivky – 106

4. kap. – Instinkt strachu

• Přes filtr pozornosti se dostanou hlavně dramatické informace – 112
• Podle Roslinga lidem na 1.-2. úrovni instinktivní strachy pomáhají, lidem na 3.-4. úrovni spíše škodí, stahují je k senzačním zprávám apod. – 113
• Počet obětí vlivem přírodních katastrof klesl, ale počet přírodních katastrof ne – lidé na vyšší úrovni se s nimi ale lépe vypořádávají – 116
• V roce 2016 10 letů (268 obětí) ze 40 mil. celosvětově skončilo tragickou nehodou, pro srovnání, při silničních nehodách zemře 1,3 mil. lidí ročně – 121
  • Při srovnání rizika na kilometr vychází letadlo na 0.003-0.05, auta na 2-5 obětí z miliardy pasažérů na kilometr
• Média pořád informují o konfliktech, ale od konce 2. světové války je počet obětí relativně malý, žijeme obecně v době míru – 122
• Lidi často ustrašení ignorují důkazy o bezpečnosti proto, že v minulosti věc nebezpečná byla, nebo jen na základě svých vlastních obav – 127
• Terorismus zabíjí minimum lidí, i přesto je mu ale věnováno spoustu pozornosti – 128
• Terorismus sice roste, ale ne v Evropě nebo Americe, ale např. v Iráku nebo Afghánistánu – 130
• Proti instinktu strachu lze bojovat: – 133
  • Konfrontací s realitou
  • Faktickým vyhodnocením nebezpečí
  • Zklidněním před jednáním

5. kap. – Instrinkt zkreslení velikosti

• Lidi často zaměňují významnost jednotlivých případů a statistiky (považují jednotlivý případ za významný, i když není, a naopak) – 138
• Bojovat proti tomuto jde díky porovnání údaje s jiným relevantním údajem – 140
• Válka ve Vietnamu byla pro Američany a Evropany velmi významná, ale trvala jen 20 let, zatímco jiné vietnamské konflikty trvaly i stovky až tisíce let, pro Vietnamce je tedy v podstatě zanedbatelná – 141
• Ve Švédsku zabije medvěd někoho jednou za několik let a přikládá se tomu velká váha, zatímco případy domácího násilí, které má minimálně jednu oběť měsíčně, se v médiích neřeší – 142
• Prasečí chřipka dostala mnohem větší publicitu než tuberkulóza, i když na tuberkulózu zemřelo 63 tis. lidí za dva týdny, zatímco na prasečí chřipku jen zhruba 30 lidí za 2 týdny – 143
• Pravidlo 80/20 – podívat se na nejvýznamnější položky a zkontrolovat je, jestli jsou správné – 144
• Koeficient vzniklý z údaje a celkového počtu (sumy) dává mnohem lepší představu o pokroku – 148
• Podle porovnávání absolutních čísel produkuje nejvíce emisí Čína a Indie, ale ne při přepočtu emisí na jednoho obyvatele – 149
• Je důležité dávat údaje do souvislostí, které jsou relevantní – 152

6. kap. – Instinkt zobecnění

• Znamená, že nevnímáme rozdíly v kategoriích, i když jsou významné – 155
• Lidé na úrovni 4 se snaží protlačit v přesyceném trhu, i když lidé na úrovních 2 a 3 potřebují alternativy, firmy je ale ignorují kvůli zobecnění – 157
• Pokud lidé nemají zkušenosti s jinými příklady, mají tendenci generalizovat, bez ohledu na původ a příjem – 159
• Generalizace mohou být i nebezpečné – 160
• Zpochybňováním svých kategorií lze bojovat proti instinktu zobecnění – 161
• „Většina“ není reprezentativní, může to být jak 51 %, tak i 99 % – 168
• Pozor na nevhodnou extrapolaci na základě výjimečných věcí
• Proti instinktu zobecnění jde bojovat pomocí:
  • Nepovažování sebe za „normální“ a ostatní za hlupáky, raději předpokládat racionální důvod – 169
  • Všímat si jak podobností, tak i rozdílů u skupin a vyhnout se přílišné generalizaci, která může být i nebezpečná – 170

7. kap. – Instinkt osudovosti

• Instinkt osudovosti usuzuje na základě povrchových (povrchních) vlastností, že se daná skupina už nezmění, např. že v Africe budou navždy chudí – 176
• Afrika je sice relativně chudá, ale některé země rostou rychlým tempem, např. na severu (Egypt, Tunisko, Alžírsko) – 179
• Neplatí, že země s jinými náboženstvími mají různý počet dětí, počet dětí závisí hlavně na úrovni příjmu – 182
• Hodnoty a názory ohledně sexu, manželství a rozdělení rolí se mění všude, hlavně v závislosti na úrovni příjmu, ne na zemi nebo náboženství – 185
• Proti instinktu osudovosti se jde bránit tak, že: – 188
  • připustíme, že i pomalá změna je taky změna
  • budeme ochotní aktualizovat svoje znalosti
  • porovnat svoje názory a postoje s názory svých rodičů (kontrast mezi nimi ukáže, že se věci mění)
• Instinkt osudovosti může potkat každého, i lidi, kteří se o téma aktivně zajímají – 190

8. kap. – Instinkt jedné perspektivy

• Máme tendenci se chytat jednoduchých myšlenek a vysvětlení, protože máme rádi, když víme a chápeme, navíc nám zjednodušují myšlení – 195
• Experti jsou experty jen ve svém oboru, v jiných oborech bývají stejně špatní jako laici – 196
• Aktivisté často vykreslují situaci horší, než je ve skutečnosti (primárně kvůli tomu, aby lidé více podporovali jejich aktivity a zapojovali se) – 197
• Experti se občas snaží svoji expertizu používat tam, kde ve skutečnosti není užitečná, protože vnímají věci jen z jednoho úhlu pohledu – 199
• Nelze porozumět světu jen pomocí dat, je potřeba vědět, kdy jsou užitečná a kdy naopak odvádí od pravého cíle – 200
• I dobře míněná pomoc může být neužitečná, pokud se neřeší raději urgentnější problémy – 201

9. kap. – Instinkt obviňování

• Je jednoduché za vším hledat viníka, i když je daný problém systémovým selháním nebo byl způsobený neúmyslně, protože potom bychom si museli připustit, že žijeme ve světě, který není pod ničí kontrolou – 215
• Lidé často vidí podnikatele jako ty „zlé“, ale přitom většinou vydělávají tím, že nachází lepší řešení za levněji – 216
• Lidé si myslí, že novináři schválně uvádějí veřejnost v omyl, ale pravda je taková, že průměrný novinář má podobně zkreslený pohled na svět jako laik, nelze je tedy úplně vinit – 218
• Divíme se, proč uprchlíci cestují do Evropy v tak otřesných člunech za tolik peněz, ale přitom to způsobuje EU svými regulacemi – 221
• Nejbohatší miliarda lidí vyprodukuje polovinu světových emisí, zatímco nejchudší miliarda vyprodukuje jen 1 % světových emisí – 223
• Politici a jiné vlivné osoby často nemají takový vliv, jak jim je přisuzované, ale je snadné je vinit – 225
• Dobrý život a pokrok nezajišťují vlivní, ale hlavně instituce (obecně praktikovaný, schvalovaný a předávaný způsob jednání a vztahů, neplést s organizacemi) a technologie, které udržují a vyvíjí „obyčejní“ lidé – 227

10. kap. – Instinkt urgentnosti

• Často se zneužívá, aby popostrčil lidi k akci, ale zároveň snižuje naše racionální myšlení, takže se můžeme rozhodnout špatně – 235
• V minulosti se nám hodil, protože urgentních hrozeb bylo spoustu, v dnešní době jsme jich ale většinu vymýtili, je nám tedy spíš na škodu
• Kromě nejhoršího scénáře ukazovat taky ten nejlepší a nejpravděpodobnější, zaokrouhlovat čísla ve svůj „neprospěch“ – 239
• Před konáním si zajistit data, pomocí kterých můžeme sledovat, jaký má naše akce efekt, a taky požadovat data, když někdo bude vybízet k akci – 240
• Organizace odpovědná za řešení problému by neměla zároveň rozhodovat o měření a zveřejňování dat, protože ji bude lákat data zkreslovat, aby dostávala více prostředků a pozornosti – 244
• 5 globálních rizik: globální pandemie, finanční kolaps, třetí světová válka, klimatická změna – 245

11. kap. – Faktomluva v praxi

• Hlavně bychom měli učit děti pokoře a zvídavosti, že je v pořádku znát svoje limity a nestydět se za ně, že místo souzení mají raději zkoumat – 257
• Místo ukazování velkých rozdílů v kulturách je lepší ukazovat Dollar Street, který realisticky odráží různé kultury – 258
• V podnikání je klíčové správně interpretovat data a příležitosti, ale spoustu lidí má silně zkreslený pohled na svět – 259
• Není problém jen globální neznalost, ale i lokální (země, okres, komunita) – 261