„Zneužívání“ trhu a definice státu

Setkávám se s tvrzením, že trh nemůže být úplně volný, protože potom by ho firmy „zneužívaly“. Že pokud by neměl monopol na násilí stát, tak by se prosadila nějaká firma, která by toho využila a nahradila by jeho místo.

To je určitě možné, a proto definuji „stát“ ve smyslu „skupina, která disponuje monopolem na násilí“, a „firma“ naopak. Tím totiž odpadne diskuze o definicích a lze se soustředit na to hlavní, a to násilí. Jen to dokáže trh pokřivit. Ve společnosti bez násilí nikdo trh „zneužívat“ nemůže, protože jde o princip fungování směny, ne nějakou entitu se zadními vrátky. Jde o princip, který v jednoduchosti říká „lidi budou podporovat to, co jim nejvíce dává a nejméně bere“, a jde v něm vyhrát jen tím, že budu dávat lidem, co chtějí (ne nutně to, co potřebují, to je na jinou diskuzi). Pokud to dělat nebudu, přijde někdo další a vystřídá mě. Jediná možnost, jak toto narušit, je využít násilí a konkurenci potlačit, aby nezbyl nikdo, kdo by mě vystřídat mohl. Takové jednání je špatné, ať už jde o Pepsi (firma) nebo Česko (stát). Tím, že se firma uchýlí k násilí, pro ni přestávají platit tržní omezení, tím pádem se v trhu ani nefiguruje, angažuje se maximálně na „trhu násilí“, kde rozhoduje síla.

Pokud by se stát Česko násilí vzdal, aby přežil, musel by hrát podle pravidel trhu, jinak by se rozpustil. Naproti tomu se Pepsi bude s pomocí násilí dařit velmi dobře, i když by na volném trhu byla absolutně nekonkurenceschopná.

Související