Chtěl(a) bych mít tvoje problémy
Naprosto invalidační výrok, který se ale pořád drží zuby nehty a lidé ho používají. Rozhodně ho neplánuji obhajovat, protože je spoustu jiných, mnohem citlivějších možností alternativní odpovědi na trápení druhých, ale přece jenom v něm vidím kousek pravdy.
Často přichází v reakci na trápení někoho, kdo si přeje win-win řešení, i když nic takového nejde dosáhnout. „Kdyby šéf pochopil, jak moc se snažím, určitě by mi přidal.“ „Kdyby ta holka chápala, jak moc se mi líbí, určitě by se mnou chodila.“ Často se i snaží situaci k „win-win“ stavu ovlivnit. Šéf je ale přesvědčený o svém výběru a holka taky, možná i z dobrého důvodu. Nejlepší možnost je zpravidla hledat jinou práci nebo holku, protože jen málokdy se stane, že člověk natrefí poprvé na to pravé. To si ale někteří nechtějí připustit, protože věří, že se nikdo jiný nenajde.
Starší a zpravidla zkušenější ale ví, že je to jen málo pravděpodobné. Proto jen koulí očima, když poslouchají katastrofické vyprávění o tom, jak se druhá šance nenaskytne. A jelikož už netrpí tímto strachem a neuvědomují si, jaké to je, nenapadne je nic lepšího než říct: „Tvoje problémy bych chtěl(a) mít...“. Je to ve finále prázdná věta, protože nic nepředává a maximálně vyvolá konflikt, je ale většinou zamýšlená jako oznámení rezignace.
Může jít taky jen o nadřazené odfrknutí on někoho, kdo si jen potřebuje dokázat svoji vlastní hodnotu, ale o tomto případu nemluvím, jelikož je snad jasné, že žádný dobrý úmysl nemá.
Když tohle ale člověk ví, nemusí ho to nutně urazit, ale může se nad svou situací zamyslet. Může se sebe zeptat: „Opravdu mě ten člověk nechápe, nebo já odmítám připustit, že to, co chci, není možné?“