FOSS (Free Open Source Software)
Stojí na něm víceméně celý svět. Řeč je o open source softwaru, konkrétně "svobodném". Proč tomu tak je, a jak to ve výsledku vypovídá o nás jako společnosti? Jako svobodný software se označuje software, který může uživatel:
- využít, jak uzná za vhodné (software samotný neomezuje uživatele v činnosti např. cenzurou nebo licencí)
- zkoumat a měnit ho, aby odpovídal jeho potřebám
- volně šířit
- modifikovat a následně zveřejnit pro prospěch komunity
Je spoustu motivací, proč používat nebo vyvíjet svobodný software, ale také proprietární. V případě FOSS je motivace už z podstaty taková, že je zadarmo, počítaje i opravy bugů a přidávání vylepšení, které jsou i v osobním zájmu uživatelů, tím pádem jsou motivováni na softwaru pracovat. Tyto výhody ale v sobě inherentně nesou, pro byznysy poměrně často, neakceptovatelné omezení, pokud se bavíme o moci a zisku. Z toho důvodu společnosti z většiny volí svůj software vytvářet "uvnitř", čímž získají tyto dvě velké výhody, které převáží výhody svobodného softwaru. Pro obyčejného laika to ovšem znamená, že je i dnes obtížné volit mezi přívětivostí a soukromím, kdy má uživatel svá data ve svém vlastnictví a ví, jaký program spouští. Zatímco firmy mohou na svém v mnoha ohledech špatném softwaru vydělávat díky marketingu, nekalým praktikám, patentech apod., svobodný software závisí na dobrovolných příspěvcích, které nedosahují ani zdaleka takových částek jako jejich proprietární varianty, a tím pádem si nemůže dovolit stejnou úrovní výzkumu a obecně kvalitu.
I přesto je ale svobodný software na vzestupu, možná právě díky tomu, jak na vzestupu je omezování svobody, co se softwaru (a i hardwaru) týče. Některé softwary také dokáží velmi schopně konkurovat svým komerčním variantám i přes ekonomickou nevýhodu, např. Blender nebo Linux.