Regulace zbraní
Regulace zbraní je v dnešní době poměrně často omývané téma. V Česku se začala řešit hlavně v souvislosti se střelbou na FF UK. V rámci debat byla navrhovaná regulace, konkrétně zavedení povinných psychotestů, a např. Amnesty International navrhuje důkladnější prošetřování žádostí, odstranění opory práva vlastnit střelnou zbraň ze zákonů a obecně ztížení získání zbrojního průkazu.
Je ovšem na místě se opírat o praxi, zkoumat reálné příčiny a nepřehlížet jistá fakta v prospěch jiných. Co se týče významu zbraní ve smyslu běžných občanů, zbraně neslouží nejen na (sebe)obranu, ale i ke sportu, lovu, výkonu povolání a sběratelství, ale nejvíce je v hledáčku právě využití, resp. zneužití, v rámci obrany. Hodně lidí namítá, že vlastnictví zbraně je pro běžné občany nepotřebné z, podle mě méně či více ignorantních, důvodů. Jeden je, že zbraně mají mít pouze ozbrojené složky, které je používají pro potlačování kriminality a mají k nim zajištěný trénink atd. Realita je taková, že jich mnoho má ještě horší trénink než průměrný držitel zbrojního průkazu, takže jsou potenciálně nebezpečnější. K tomu se váže fakt, že většina napadení se odehrává v řádu sekund, maximálně minut, a v takovém časovém horizontu se policie nemá šanci ukázat a zakročit. Další je ten, že menšina vlastnící zbraně ohrožuje většinu. Pokud by tomu tak opravdu bylo, tak by počet vražd přesahoval výrazně ostatní země, ale "kupodivu" tomu tak není. I přes zdánlivou jednoduchost jsou podmínky pro získání průkazu dostatečné natolik, aby znemožnily nespolehlivým občanům legálně vlastnit zbraň.
Samozřejmě je zde prostor pro zlepšení, avšak rozhodně ne směrem plošné regulace. Ta naopak způsobí, že nebude nikdo, kdo by útočníka se zbraní, nedejbože střelce, zastavil, jako to bylo bohužel i na FF UK. Kdoví, jak by situace dopadla, kdyby někdo ze studentů nebo profesorů zbraň měl.