Učení a rozlišování
Jeden z efektů učení je i to, že díky němu dokážeme lépe rozlišovat. Jak člověk roste, má schopnost více rozlišovat, např. pětileté dítě rozlišuje jen na základě povrchových vlastností a nepřipouští nuance, zatímco patnáctileté už pracuje s mnohem více, a často se vylučujícími, informacemi, a z těch skládá celý obraz. Rozlišování je ale dovednost jako každá jiná, a pokud budeme věci až moc zjednodušovat, nakonec tenhle nedostatečný model budeme vnímat jako neotřesitelnou realitu, a tím se od reality budeme vzdalovat. Tuhle schopnost jde ale znovu získat zpochybňováním plytkých struktur a hledáním nuancí, takže předtím ploché a jednoznačné modely nabudou větší hloubky. Je to jako otřít zamlžené okno, kdy je následně obraz ostrý, ne jen změť šmouh.