Vědy v kostce
Tento článek jsem napsala proto, že chci popularizovat a osvětlit významy různých věd pro náš život, i když si je často ani neuvědomujeme a bereme je za samozřejmost. Na spoustu z nich vrhají média a veřejné mínění špatný obraz, ale je to škoda, jelikož jsou k nim potom lidé zbytečně nedůvěřiví a nechají se lehce manipulovat strachem a ostatními prostředky. Proto jsem na začátek sepsala, co vědy jsou, a co naopak ne.
Klíčové vlastnosti věd
Nejsou všelék
Žádná věda není všelék. Nevysvětlí všechny problémy světa, jen se o to může pokusit. Jsou důležitým nástrojem v lidském arzenálu.
Spolupracují mezi sebou
Vědy často spolupracují a aplikují se mezi sebou. Matematika se aplikuje ve fyzice, chemii atp., psychologie se aplikuje v sociologii, ekonomice a naopak. Na velká témata není možné uplatnit jen jednu vědu. Při takovém přístupu s velkou pravděpodobností nezískáme celý obraz a taková pravda bude značně zkreslená.
Jsou neutrální
Nejsou zlé nebo dobré, jsou neutrální. Jsou nástrojem, a výsledek jejich použití je závislý na člověku, který s její pomocí něco dělá.
Jsou systematické, založené na důkazech
Jsou často stavěné na vědecké metodě a experimentech. Každý, kdo má prostředky, si může otestovat její platnost. Každý ji může replikovat a případně i vyvrátit, pokud by se prokázalo, že jsou výsledky nekonzistentní.
Praktické významy věd
Ekonomie
Ekonomii omývá spoustu představ. Běžně si pod ní lidé představují bohatství, akcie, peníze, banky, atp. Ekonomie je ale ve stručnosti společenská věda, která se zabývá zdroji (materiály, lidská práce, čas atp.) a potřebami (jídlo, bydlení, zábava atp.) a zkoumá, jak se omezené zdroje rozdělují mezi neomezené potřeby. Každý člověk má např. omezený čas, ale tento omezený čas může rozdělit mezi neomezené množství potřeb, třeba udržování vztahů s ostatními, hraním her, prací atd. Stejně tak je omezená půda, množství ovoce a zeleniny, ropa, a všechny tyto zdroje je možné rozdělovat (alokovat), a různé rozdělování často vnímáme jako různě efektivní. Např. není efektivní s jablky hrát vybíjenou, mnohem efektivnější je použít třeba na štrúdl.
Ekonomie tedy nemusí sloužit nutně jen k tomu, aby „stáhla člověka z kůže“, ale může být i dobrý pomocník při každodenním rozhodování. Užitek totiž může být cokoliv, ne jenom peníze, které v dnešní době dominují ve většině rozhodování. Člověk se ekonomicky rozhoduje už jen tím, jestli mu stojí za to vydržet s partnerem, který mu zrovna leze na nervy, nebo jestli bude radši uklízet, nebo hrát Minecraft.
Psychologie
Psychologie je podle APA (Americká psychologická asociace) věda o myšlení a chování. V jednoduchosti je to věda o lidech samotných. Zahrnuje v sobě různé obory:
- Biologická psychologie – zkoumá vztah mezi biologií a jejím vlivem na myšlení a chování
- Vývojová psychologie – zkoumá, jak se vyvíjí myšlení a chování s vývojem dítěte
- Kognitivní psychologie – zkoumá vnitřní procesy, které se odehrávají uvnitř mysli, např. paměť a učení, řeč a myšlení
- Psychologie osobnosti – zkoumá osobnost člověka (jeho temperament, charakter, mentální odolnost) a jeho interakci s prostředím
- Sociální psychologie – zkoumá, jak lidé vnímají a fungují ve společnosti, jak je společnost ovlivňuje
- Klinická psychologie – zkoumá duševní poruchy, poruchy chování atp., s pomocí poznatků psychologie se je snaží léčit
- Pedagogická psychologie – zaměřuje se na využívání poznatků psychologie v souvislosti s učením, metodami výuky, řeší poruchy učení apod.
- Psychologie práce – uplatňuje psychologické poznatky při snaze zlepšit spokojenost anebo výkonnost zaměstnanců, zkoumá různé organizační struktury a jejich efektivitu atp.
- Inženýrská psychologie – zabývá se uplatňováním poznatků v designu prostředí a nástrojů, se kterými lidé interagují
- Psychoterapie – snaží se pomoct vyléčit různé mentální neduhy, najít člověku smysl života, zlepšovat jeho vztahy s okolím atp.
Psychologie se dotýká celého života člověka a uplatňování jejích poznatků dokáže ušetřit spoustu zdrojů. Neplatí, že člověk musí být vystudovaný psycholog, aby z ní mohl těžit. V dnešní době je spoustu populárních knih a ostatního obsahu, který psychologii zpřístupňuje i pro laiky, ale i odborného obsahu pro ty, kteří jí chtějí porozumět hlouběji.
Její význam v dnešní době sílí např. kvůli rostoucí mentální zátěži, kterou musí každý člověk zvládat. Zatímco před 50 lety byla doba vesměs „pomalá“, s příchodem Internetu se množství informací a rychlost jejich přenosu drasticky zvýšily. S tím vyvstala i potřeba vědět, jak tuto technologii využívat bezpečně a zodpovědně, a jak zamezovat negativním dopadům na lidské zdraví a psychiku. Zároveň se postupně rozvíjí a destigmatizuje oblast psychoterapie, která pomáhá lidem s různými problémy a dává jim znalosti a bezpečné prostředí potřebné k jejich překonání.
Právo
Pod právem si většina lidí představí složitě napsané zákony a právníky v oblecích, často polemizující o absurditách. Právo je ale věda, která zkoumá v rámci právní filozofie spravedlnost, etiku, morálku, atp.
Rozlišuje se mezi různými právy, např. zákony patří do pozitivního práva (právo, které se odvozuje od vytvořených právních norem), ale existuje i přirozené právo, které je nepsané, je obecně známé každému, a patří mezi něho např. morálka. Pozitivní právo ale může přirozenému právu odporovat, a třeba české soudy už vydaly spoustu verdiktů, které nejsou s přirozeným právem v souladu.
Význam práva tkví v tom, že pro spoustu situací je potřeba nastavit různá pravidla a omezení, aby mohla společnost zdravě fungovat a rozvíjet se. Každý má totiž odlišný pohled na to, co je spravedlivé, morální a etické, a význam právníků a soudců je v tom, aby zvážili všechny pohledy a okolnosti a na základě nich rozhodli co nejlépe pro všechny. Z toho vyplývá, že člověk musí být nezaujatý a musí obsáhnout spoustu náhledů na věc, což je poměrně náročné.
Případy pro rozsouzení často nejsou černobílé a je potřeba využít všech informací pro to, aby byl rozsouzený dobře. V souvislosti se získáváním informací ale není moudré připouštět všechny důkazy, jelikož jejich získávání mohlo narušovat etiku a morálku. Připouštění takových důkazů by tedy mohlo nepřímo vést k podpoře takového jednání, jelikož by byli lidé motivovaní si obstarat co nejvíce důkazů pro prokázání platnosti svých nároků. Jen na tomto příkladu je vidět velká komplexita práva, kdy spoustu věcí člověka ani nenapadne, ale pro finální verdikt jsou důležité a jejich opomenutí by mohlo narušit jeho spravedlnost.