Apolitismus

Občas slyším, že někdo používá slovo "apolitický" a jeho jiné formy. Většinou tím myslí to, že nechtějí do nějakého tématu tahat politiku. Podle mě je to ale tvrzení úplně mimo, jelikož si nemyslím, že politiku lze někam tahat, resp. ji odněkud jen tak vyjmout. To, jestli je něco politické, je za mě poměrně jednoduše určitelné. „Vyhýbání se politice“ taky často znamená to, že člověk je v otázce politiky pasivní, ne že by jeho postoje byly apolitické.

Politika je pro mnohé ne nástroj ke svobodě a jiným ušlechtilým hodnotám, kterými se demokracie prezentuje, ale spíš nástroj pro tlačení svých hodnot na úkor hodnot jiných. A na tom není nic svobodného, ani jinak šlechetného. Jde o nátlak jako každý jiný.

To, jestli je něco (a)politické, je podle mě poměrně jednoduché na určení. Pokud ostatní mají možnost zasahovat do toho, co jedinec (ne)může dělat, aniž by k tomu měli nějaké legitimní důvody, např. že vlastní pozemek, je to téma politické. Pokud má ale jedinec výhradní kontrolu nad danou věcí, je to téma apolitické. Politika totiž vzniká v případě, že více lidí má rozdílné názory, ale v moment, kdy existuje jen názor jeden, nemá politika kde být.

V mém pojetí je život ve výchozím stavu politický, jelikož všichni si můžou dělat nároky na chování druhých, pokud mají k dispozici dostatek násilí. Proto by mělo být naším společným cílem nalézat společné principy, díky kterým můžeme některé věci správně řadit z politických na apolitické.