Oběť není ctnost
Spousta věcí a úspěchu, kterýho si lidi cení, podle mě nevzešla z toho, že ti lidi dělali úplně těžkou práci a že se "obětovali", ale že dělali jednoduchý věci, který byly nepopulární a ostatní je nedělali. "Tvrdá práce" se obecně bere jako kompromis a oběť, ale je rozdíl v tom, jestli u toho člověk pracuje i chytře. Tvrdá práce, ale hloupě zužitkovaná, nepřináší výsledky, který by někdo chtěl.
V dnešní době si lidé cení "povolání": zdravotní sestry, hasiči, doktoři, nebo třeba i herci. Tihle všichni mají společné to, že toho obětují spoustu, aniž by za to dostávali dostatečnou odměnu. Sestry, doktoři i hasiči jsou mizerně placení za to, co dělají, herci a lidi v herním průmyslu musí často snášet nechutné zacházení, protože jinak by je vyměnili. Tahle oběť je ale podle mě zbytečná. Je to ve skutečnosti cena za to, že tuhle práci můžou dělat. To, že právě toho musí tolik obětovat, je přímý důsledek toho, že je lidí v daném oboru hodně. (Problém u doktorů, sester a povolání obecně není to, že by jich byl přebytek, ale že jim v "dupnutí si" brání morálka, "nemůžou přece odejít, protože kdo by tam byl místo nich". V tom se povolání liší od herectví a herního vývoje. Tahle strana věci by ale vydala na další mini-esej)
Problém dnešní doby je, že je velmi populární si práci vybírat podle toho, co chceme dělat. Chceme mít nějakou vášeň, a tu skloubit s prací. To je ale až moc romantická představa, která často nevyjde, a naopak působí potíže, protože spoustu lidí s vášní se pere o stejná místa. To pak způsobuje, že ti, kteří se na místo chtějí dostat, musí snížit svoje nároky. Mnohem udržitelnější je si vybrat práci, kterou umíme dobře dělat a vyloženě nás neničí, zatímco se budeme své vášni věnovat bokem. Samozřejmě není nic špatného na tom, si svou vášní vydělávat, ale za cenu velkých obětí bych se tomu vyvarovala. Vášeň a práce je super, pokud je dobře placená a dokáže pokrývat naše potřeby. Pokud ale svůj život podřídíme vášni a uděláme z ní práci, která nás nebude živit, a třeba i kvůli tomu si budeme muset přivydělávat jinde, něco je špatně.
Zákon nabídky a poptávky: kde je něčeho hodně, snižuje se jeho hodnota. Přesně proto existují herní a filmová studia, která se chovají příšerně, a i přesto se k nim lidi jenom hrnou. Je to proto, že lidi ve snaze dělat to, co chtějí, obětují sebe, a tahle znalost dává studiím velkou moc. Oni si totiž můžou vybírat, ale samotní lidé, kteří jejich produkty tvoří, už ne. Cílem tedy není nějak magicky napravovat korporace, cílem je, aby míň a míň lidí volilo kariéru, kde si jich jejich šéfové neváží.
Řešením je tedy dělat něco, co ostatní nedělají. A nejlepší je, když je to jednoduchý. Dělat něco, co ostatní nedělají z různých důvodů. Buď to vyžaduje disciplínu, specifický vhled, nebo na to prostě nemají mozek. A v tomhle jsou peníze. Nejsou v potu a krvi, ale v tom, dělat něco, co ostatní nedělají.